Tento model představuje pokročilou konstrukci větrného mlýna vyobrazeného v Codexu Madrid II na straně 0043v, jejíž hlavní inovací je automatické natáčení po směru větru a převod horizontální rotační energie na vertikální pohyb mlecího ústrojí.
Klíčové mechanické součásti a jejich funkce:
- Větrná turbína a plachty: Hlavní větrná kola (plátěné plachty tvarované do trojúhelníků) zachycují sílu větru a mění ji v rotační pohyb.
- Směrová korouhvička (kormidlo): Velká svislá plachta na opačné straně funguje jako korouhvička. Vítr do ní opírá a automaticky natáčí celou horní otočnou část mlýna tak, aby hlavní větrná kola vždy směřovala přímo proti větru pro maximální efektivitu.
- Ozubený převod (korunové a cévové kolo): Rotační pohyb z horizontální hřídele se pomocí systému ozubených kol (korunového kola a pastorku) přenáší pod úhlem 90 stupňů na svislou hřídel vedoucí dolů k základně.
- Mlecí ústrojí: Svislá hřídel roztáčí běhoun (horní mlecí kámen), který se otáčí po pevném spodním kameni, čímž dochází k drcení obilí či jiného materiálu umístěného v mlecí mísici.
Inovace v designu
Leonardo u tohoto stroje vyřešil jeden z největších problémů tehdejších mlýnů – nutnost ručně otáčet celou těžkou stavbou při změně směru větru. Díky otočné hlavici na centrálním jehlanovém sloupu a stabilizačnímu kormidlu se mlýn přizpůsoboval větru zcela sám.
Rozměry:
výška: 6m
průměr vrtule: 3,1m
průměr mlýnského kamene: 1,9m
Galerie:
Video:
Původní nákres (e-Leo) :

3D model a ilustrace tohoto vynálezu jsou k dispozici na sesterském webu 2/3Databáze.


